3/11

První sníh je vždy dar z nebes. 

Všechno špinavé a nečisté schová,

 zůstane po něm jen sněhobílé čisto.

Když vidím sníh, vzpomenu si na to 

jak jsem jezdívala pod zámkem

z kopce dolů k potoku a ten protější kopec se mi zdál

nebezpečnější než ten, který jsem sjížděla.

Teď jako dospělá ty proporce vidím jinýma očima,

zdají se mi ty kopce jiné, menší.

Uvědomila jsem si, že jako dítě vidíme perspektivu kolem sebe větší, 

nebezpečnější a kolikrát se bojíme věcí,

 které vlastně takové strašidelné nejsou. 

Buďme ke svým dětem shovívavější.

 

2/11

Všechno jednou musí skončit, aby něco dalšího mohlo vzniknout.

Pozoruji jak pomalu zima získává vládu nad podzimem a těším se.

Těším se na sníh, až bude všechno bílé a čisté.

Těším se na nové začátky, že zažiju něco nového.

Těším se, že to co funguje přetrvá a nefungující zmizí a mě se uleví.

Těším se na každý nový den.

Mám ráda svůj život a samotu v něm.

Ráda z té samoty občas vyskočím, ale zase se do ní moc ráda vracím.

AI sen

Dopoledne jsem si hrála s umělou inteligencí.

Zadala jsem úkol, že chci obrázek 0,5 ha zahrady 

s původními

odrůdami ovoce a květin.

Toto je výsledek. :-D

Pak jsem přidala požadavek

domečku z přírodních materiálů :

A nakonec jsem přidala jezírko.

 

Můj sen

Takhle vypadá můj sen.

Domek schovaný v zahradě. 

Nemusí to být hektar, sice podle Anastazie je to pro člověka 

dobrá věc, ale já jsem skromná.

Nevím zdroj toho obrázku, ale vím že to se mnou velice rezonuje,

včetně koupacího přírodního jezírka. 

 Na tento obrázek jsem narazila při hledání starých stránek

na mém externím disku. Nevím odkud a kdy jsem si ho stáhla, 

ale bezpečně vím, že tohle chci, takhle chci žít.

Prosím Bože, prosím :-D

1/11

Podzim se opatrně vkradl do mých dnů. 

Učím se vnímat tyto dny jinak, zkouším to radostněji. 

Toto období do zimního slunovratu je pro mě vždy nejtěžší. 

Jsem sluneční dítě narozené v létě, 

a jako každý z nás potřebuji k životu denní světlo. 

Proto možná budu občas melancholická.